Krby ze sádrokartonu a porobetonu
Plynový krb
Stolový sporák s ležením
krbová kamna s akumulací
Moderní krb s vložkou s třístranným prosklením
Kombinovaný kachlový krb
Zahradní gril

Přestože jsou technologie obestavby krbových vložek mezi odborníky už mnoho let notoricky známé, stále se mezi laiky objevují diskuse o tom, zda je či není porobeton (např. Ytong) či sádrokarton vhodný pro takové použití. A to přesto, že je na tuto otázku velmi jednoduchá odpověď, kterou dává zcela jasně platná norma ČSN 73 4230, mnoho vyřešených soudních sporů i běžná kamnářská praxe. A tedy není v podstatě o čem diskutovat...

Teplovzdušné krby jsou konstrukčně nejjednodušší a tedy také při pořízení nejlevnější individuálně stavěná topidla na dřevo. I to je jeden z důvodů, proč se těší takové oblibě jak u zájemců o přitápění dřevem, tak i u realizačních firem a živnostníků. Přestože jde o technologii již velmi dobře popsanou odbornou literaturou i postiženou platnou normou, diskuse na téma použití materiálů pro obestavbu neutichají. Základní principy funkce teplovzdušného krbu Pozn.: Na následujících řádcích se autor věnuje výhradně krbu s vestavěnou jednoplášťovou krbovou vložkou postavenému na principu otevřené konvekce. Takové uspořádání tvoří stále ještě drtivou většinu instalací krbů v ČR. Specifika krbů s dvouplášťovou vložkou, teplovzdušným rozvodem s pohonem či krby s uzavřeným teplovzdušným provozem (hypokausty) nejsou předmětem tohoto textu.

Jednoduchý teplovzdušný (konvekční) krb funguje na prostém principu, kdy je kolem uzavřeného ohniště v podobě krbové vložky vytvořena obestavba z obvykle deskových materiálů. Ve spodní části takové obestavby jsou vytvořeny otvory pro přisávání vzduchu z místnosti, ve vrchní části potom otvory pro výdech teplého vzduchu, obojí nejčastěji kryté kovovými mřížkami. K oběhu vzduchu v dutině krbu dochází přirozenou konvekcí, tedy bez nuceného pohonu ventilátorem, pouze díky rozdílu teplot (a tím i hustot) vzduchu přisávaného (chladného) a vydechovaného (ohřátého). Vzduch uvnitř krbu je ohříván plochou pláště krbové vložky a kouřovodu, případně ještě přidaného teplovzdušného výměníku, přičemž intenzita oběhu vzduchu je přímo úměrná teplotě pláště krbové vložky. Ta dosahuje zcela běžně hodnot i přes 400 °C, vzduch v teplovzdušné komoře potom je kolem 150-250 °C. Hrajeme si s ohněm Vzhledem k tomu, s jakými teplotami zde máme tu čest, je normou ČSN 73 4230 jasně předepsáno, že materiály pro obestavbu krbové vložky musí být nehořlavé a vzhledem k tomu, že je zde teplovzdušná komora určena k předávání tepla konvekcí, tak i hygienicky nezávadné a bezprašné.

• PROTIPOŽÁRNÍ materiál zde musí s ohledem na použití splnit požadavek na zajištění konstrukční stability obestavby krbu a přilehlých konstrukcí jak v běžném provozu, tak i v přetížení, které se dá předpokládat, či v extrémním případě havárie a vzniku požáru.

• HYGIENICKY NEZÁVADNÉ A BEZPRAŠNÉ musí být všechny materiály, které přichází do styku se vzduchem distribuovaným prostřednictvím krbu do interiéru. V opačném případě dochází k infiltraci částic materiálu do obytných prostor, kde je obyvatelé vdechují. Použití "protipožárního" sádrokartonu (správně: sádrokartonu se "zvýšenou odolností proti požáru"), pokud není dodatečně izolován k tomu určenými materiály, je tedy zcela nepřípustné vzhledem k jeho deklarovaným vlastnostem. Jeho úlohou je zamezit šíření požáru po předem definovanou dobu (max. několik desítek minut). Poté se rozpadne stejně jako sádrokarton "obyčejný". Ona protipožární odolnost sádrokartonu je dána vlastností sádry, která obsahuje určité množství krystalicky vázané vody. Ta se v případě vystavení vysokým teplotám odpařuje a sádrokarton takto v podstatě chladí. Pro opakovaně teplem zatěžovanou konstrukci, jakou obestavba krbové vložky je, tedy nelze tento materiál dlouhodobě považovat za bezpečný.
Stejně tak Ytong je materiál, který sám o sobě není hořlavý a dle údajů výrobce je i hygienicky nezávadný. Problém ale opět vzniká, pokud je vystaven konvekci teplého vzduchu uvnitř krbové obestavby. Ytong je materiál značně pórovitý a prašný, a díky tomu dochází k jeho postupnému pomalému (úměrně intenzitě a četnosti využití krbu) vyprašování. Konstrukce pláště krbu je tak postupně oslabována a vzniká riziko praskání či dokonce zhroucení obestavby. Samozřejmě tím také dochází ke zbytečnému a nezdravému zvyšování prašnosti v interiéru. Norma mluví jasně a platí už od r. 2004 V otázce použití Ytongu i sádrokartonu je opora v platné ČSN naštěstí natolik silná, že v případě neodborné instalace nezůstává nešťastný investor bez argumentů.
V článku 7 - Krby s uzavíratelným ohništěm, odst. 7.2 - Krb s jednoplášťovou vložkou, bod. 7.2.2 je uvedeno: "Nad krbovou vložkou je možné zřídit teplovzdušnou komoru. Pokud je prostor teplovzdušné komory určen k předávání tepla, je nutné pro jeho konstrukci použít materiály k tomu určené (např. šamot, kachle apod.). Nesmí se používat lehčené stavební materiály jako pórobeton, pórocement apod." Materiál použitý pro obestavbu krbové vložky tedy musí být pro daný účel schválen, tj. musí projít odpovídající certifikací při uvádění výrobku na trh, což jistě není sádrokarton ani Ytong. Proti němu mluví navíc jmenovitě poslední věta bodu 7.2.2, kde je výslovně z tohoto použití vyloučen pórobeton. V souvislosti s několika vzájemně se podobajícími případy, kdy byly krby zhotoveny z neizolovaného Ytongu, vydal výrobce na dotaz soudního znalce v oboru "Individuální topidla" v roce 2007 oficiální vyjádření. Z něj je zřejmé, že výrobce sám zodpovědně stanovuje správné užití Ytongu a dává jej do souladu s jednotlivými ustanoveními normy ČSN. Paradoxem je, že dnes je možné na internetových stránkách provozovaných stejnou společností nalézt náledující text: "Díky tvárnosti a snadné opracovatelnosti pórobetonového zdiva mohou vyniknout všechny původní prvky podkroví: střešní šikminy, syrové trámy ale i masivní komíny. Minerální složení YTONGU zajišťuje nehořlavost zdiva a jedinečnou požární odolnost. Proto je vhodný i na obezdívky krbů a komínů."

Příklad nevhodné volby materiálu pro obestavbu krbové vložky S přihlédnutím k výše řečenému je následující příklad instalace jakousi kamnářskou perličkou, i když pro investora již spíše noční můrou. Chyb se totiž sešlo mnohem víc, než "jen" volba materiálů... Krb byl instalován do novostavby rodinného domu sendvičové konstrukce, kde jsou nosnými prvky dřevěné sloupky. Topeniště tvoří krbová vložka se jmenovitým výkonem 14 kW (!). Vzhledem k vypočtené tepelné ztrátě obývacího pokoje, kde byl krb umístěn (cca 1,5 kW) je volba takového zdroje tepla až neuvěřitelná. Vložka nebyla napojena na externí přívod vzduchu, ačkoli byl tento stavbou vzorně připraven a to i v dostatečné dimenzi. Prostor obývacího pokoje je spojen s kuchyní, kde je provozován odsavač par s odtahem mimo objekt. Měřením zkušebním technikem Cechu kamnářů ČR bylo zjištěno, že při současném provozu krbu a digestoře byla koncentrace CO (vysoce jedovatého plynu bez barvy a bez zápachu) v místnosti 20 ppm, po otevření dvířek (např. k přiložení) stoupla až na 50 ppm! (Hranice od které některé domácí hlásiče koncentrace CO spustí signalizaci je 20 ppm.) Zděný komín byl vystavěn na železobetonové desce ležící na neizolovaných ytongových příčkovkách o síle 10 cm, které tvoří zároveň vnitřní stěny krbu. Strop krbu ani jeho stěny nebyly vůbec izolovány! Ytongové stěny byly od dřevěných konstrukcí domu odděleny pouze 5 cm vzduchovou mezerou a sádrovláknitou deskou o tl. 18 mm. Výdechová mřížka byla instalována cca 20 cm od betonové stropní desky... Jak dlouho by takové topidlo "těšilo" majitele než by došlo k požáru, případně zhroucení komínu, těžko odhadovat.

Požadujte kamnáře s kvalifikací Uvedená instalace krbu je jasným příkladem neznalosti základních ustanovení normy ČSN 73 4230 a ignorací všech bezpečnostních pravidel pro stavby individuálních topidel. Je bohužel také výrazem doby, kdy vítězí nízká cena nad zdravým rozumem a respektem k řemeslu. Při výběru kamnáře či kamnářské firmy rozhodně požadujte prokázání odborné kvalifikace, kterou je živnostenské oprávnění na řemeslnou živnost "kamnářství" a výuční list ve stejném oboru. V opačném případě je riziko neodborné montáže topidla s teplotou spalování přes 1000 °C v interiéru Vašeho domu příliš veliké.

 

Zdroj: http://www.kamnari.cz/cz/81.technologie-krby-z-ytongu-a-sadrokartonu